Pulsní oxymetr představuje jednoduchý způsob, jak si i v domácím prostředí můžete kontrolovat funkci vašich plic. Používá k tomu měření saturace kyslíku v krvi (tzv. SpO2). Saturace v praxi znamená podíl koncentrace kyslíku v krvi a udává se v procentuálním vyjádření. Jak však pomocí takového měření lze kontrolovat plíce?
Je k tomu jednoduché vysvětlení: Když dýcháme, plíce odvádějí vdechnutý kyslík do krevních cév – kapilár. Odtud okysličená krev putuje do srdce, které ji pumpuje dále do těla. Pokud naše plíce mají nějaký problém, saturace kyslíku v krvi klesá. Když si tedy naměříte nižší hodnoty saturace, měl by to být pro vás signál, že něco není v pořádku. Všechny orgány totiž potřebují stálý přísun kyslíku, aby fungovaly správně. I proto je nezbytné nižší saturaci co nejdříve řešit. Jak velká je míra ohrožení a následků záleží na tom, do jaké míry saturace klesne.
Srdce dospělého člověka za minutu vypumpuje přibližně 5000ml krve, přičemž do tkání se za stejnou dobu dostane zhruba 1000ml kyslíku. Pulsní oxymetry velmi rychle diagnostikují změnu v tomto rytmu a dokážou tak včasně varovat před problémy. Do povědomí veřejnosti se dostali zejména v souvislosti s onemocněním Covid-19. Tento virus však není jedinou příčinou, která může způsobovat pokles saturace.
Nižší saturace může poukazovat také na krevní sraženinu, zápal plic nebo problémy související se stresem a velkým psychickým nebo fyzickým zatížením člověka. Co všechno vám ukáže oxymetr?
Hlavním úkolem pulzního oxymetru je měřit arteriální saturaci kyslíkem. Udává se v procentech. Číslo v podstatě vyjadřuje, kolik procent červených krvinek právě přepravuje kyslík. Normální hodnoty se liší od toho, jestli se jedná o zdravého člověka, nebo o člověka s jakýmkoli onemocněním ovlivňujícím okysličení krve. Naměřené hodnoty znamenají:
Pokud pacient trpí onemocněním způsobujícím nedostatečné okysličení krve (například má astma, anémii, rakovinu plic, srdeční selhávání, obstrukční plicní nemoc či vrozenou srdeční vadu), normální hodnoty mohou být nižší než u zdravého člověka. Pohybovat se běžně mohou v hladině 90 - 94%. Pro přesnost je ovšem důležité znát normální hladinu okysličení, která může být u každého individuální.
Je to v podstatě podobné jako s hodnotami krevního tlaku – u každého pacienta je normální něco jiného, ale přece jsou hodnoty, které už mohou signalizovat problém. Měření by proto měla být prováděna každý den a je vhodné si je zapisovat. Snížená hladina kyslíku v krvi se nazývá hypoxémie. Označujeme jí většinou hodnoty pod 94 – 92%. Známe 2 typy hypoxémie:
Tepová frekvence znamená počet srdečních tepů za minutu. Na pulsním oxymetru je tato hodnota označena symbolem PRbpm. Udává se v jednotkách bpm, které ukazují počet úderů srdce za minutu. Normální hodnoty jsou:
Průměrná tepová frekvence se také liší od člověka k člověku. Nižší mohou mít například sportovci, u kterých může klesat až na hodnotu 50 bpm. Naopak frekvence stoupá při stresu, nervozitě, fyzické námaze nebo při celkové zátěži organismu.
Perfuzní index, který na oxymetru najdete označený jako PI, udává podíl okysličené krve přicházející s každým novým srdečním tepem vůči celkovému množství krve, které se v daném momentě nachází v ruce. Většinou se tento index hýbe mezi hodnotami 1 – 20 a je z procent přenesen na celé číslo. Pokud vám oxymetr ukazuje například číslo 7, znamená to, že při každém pulzu přijde do prstu 7% nové okysličené krve vůči celkovému množství krve.
Oxymetr si tedy může pořídit opravdu každá domácnost. Speciálně však bude přínosný pro lidi s onemocněními ovlivňujícími okysličení krve, ale i pro seniory nebo sportovce. Využít se dá různými způsoby, ať už při kontrole zdravotního stavu a nasazených léčiv, zlepšování fyzického výkonu nebo aklimatizaci ve vysokohorském prostředí.
Jen správné používání oximetru vám zajistí přesné měření. Na závěr proto mějte na paměti zásady při měření:
1. Oxymetr si nasaďte na prst na ruce. Ruka by měla být pevně položená nebo podepřená, prst nesmí být ve vzduchu.
2. Pulsní oxymetr by se měl vždy nasazovat na čistý prst s nenalakovanými nehty. Měření totiž probíhá na základě principu absorpce světla, přičemž lak, špína nebo skvrny na nehtech mohou způsobit chybná měření.
3. Při měření je vhodné sedět.
4. Prst, na který si oxymetr nasazujete, by měl být prokrven. Pokud ho máte příliš studený, zkuste si ho zahřát například třením o dlaň.
5. Měření většinou probíhá pár vteřin. Chvilku proto seďte v klidu a vyčkejte, až se hodnoty ustálí.
Vytvořila digitální agentura Ametica.