Vyšší věk a zdravotní stav se mohou odrazit i na stavu pokožky. Kromě toho, že se pokožka přirozeně vlivem věku ztenčuje a ztrácí na pevnosti, mohou přidružená onemocnění způsobit, že se vašemu svěřenci budou hůře hojit rány, bude náchylnější ke vzniku modřin i dekubitů. Kromě seniorů a imobilních pacientů spadají do této kategorie i ti, které trápí onemocnění jako diabetes nebo se léčí po těžké operaci a potřebují pečlivou péči a pravidelné ošetřování ran.
Základem péče je samozřejmě pravidelná a důkladná hygiena. Pokud máte člena rodiny nebo pacienta v péči již déle, určitě máte svůj režim a systém, jak spolu fungujete. Koupání, ústní hygiena, průběžné mytí během dne, to jsou standardy, které platí v rámci pravidelné hygieny a péče. Mohou však nastat situace, kdy se budete muset popasovat s ošetřováním drobných ranek, dekubitů či pooperačních zranění.
Právě u pacientů s oslabenou imunitou a různými onemocněními musíte být při ošetřování ran obzvlášť důsledný, precizní a jemný. V domácnosti byste vždy měli mít pro jistotu zásobu dezinfekčních prostředků, sterilních tamponů, obvazů a pomůcek pro ošetřování ran – jako jsou nůžky, pinzeta a podobně.
Bezprostředně po zákroku a během pobytu v nemocnici se o převazování a ošetřování pooperační rány stará zdravotní sestra. Po propuštění do domácí péče by vás měl personál nemocnice poučit o tom, jak ránu ošetřovat dál. Při ošetřování ran závisí ve velké míře na její příčině a také na tom, zda se přidruží komplikace ve formě zánětu. V zásadě byste však při péči o ránu po operaci měli dodržovat tyto kroky:
Pokud pečujete o člena rodiny nebo pacienta, který je připoután na lůžko, určitě jste se s pojmem dekubity již setkali. Velmi často se nazývají i proleženiny, přičemž už jejich název vám hodně napoví o tom, jak vznikají. Proleženiny jsou bolestivé a obtížně se hojící rány, které vznikají tlakovým poškozením tkání v důsledku dlouhého sezení nebo ležení.
Ošetřování dekubitů závisí na jejich závažnosti. Pokud má váš blízký zatím jen náběh na vznik proleženin, případně postřehnete, že se mu vytvářejí na těle červená, teplá a lokálně oteklá místa, musíte jej pravidelně polohovat – čili měnit jeho polohu. Polohování je důležitou součástí rutiny péče o ležícího pacienta. Měnit polohu byste měli minimálně každé dvě hodiny.
Při vážnějších stádiích proleženin byste se o ošetřování dekubitů měli jednoznačně poradit s lékařem. Lékař vám doporučí dezinfekční obklady, případně jiné pomůcky a přípravky, které můžete při domácí péči o proleženiny použít.
Inkontinence je vcelku běžný, ale choulostivý zdravotní problém, za který se mnozí stydí. Jedná se o citlivou záležitost – je však řešitelná pomocí různých terapií a speciálních pomůcek. I v tomto případě hraje klíčovou roli důkladná hygiena. Moč i stolice obsahují látky, které mohou podráždit kůži a připravit živnou půdu pro bakterie. Vzniknout mohou různé opruzeniny či záněty intimních oblastí.
Kromě vody a hadříku můžete sáhnout po čistících pěnách, které mají upravené pH, případně po krémech určených k tomuto účelu. Dejte však pozor, abyste nenanášeli příliš hrubé vrstvy, jelikož by mohlo dojít k zapaření pokožky.
U cukrovky je běžné, že dochází ke zhoršenému hojení ran a nadměrnému vysušování pokožky. Staráte-li se tedy o diabetika, věnujte případným rankám a drobným poraněním dostatek pozornosti. Při ošetřování ran a pokožky vašeho blízkého se vyhýbejte přípravkům s obsahem alkoholu a také látek, které by ji mohly ještě více vysušit.
U cukrovkářů je důležité, abyste dávali pozor především na jejich nohy. Pokožka na nohou a chodidlech bývá suchá a často popraskaná a velmi náchylná k zanesení infekce. V rámci ošetřování je tedy klíčové pokožku pravidelně mýt, promašťovat a dezinfikovat případné ranky. Při zanedbání péče může totiž dojít ke vzniku diabetické nohy.