Jaké hodnoty ukáže pulzní oxymetr?

Pulsní oxymetr představuje jednoduchý způsob, jak si i v domácím prostředí můžete kontrolovat funkci vašich plic. Používá k tomu měření saturace kyslíku v krvi (tzv. SpO2). Saturace v praxi znamená podíl koncentrace kyslíku v krvi a udává se v procentuálním vyjádření. Jak však pomocí takového měření lze kontrolovat plíce?

Je k tomu jednoduché vysvětlení: Když dýcháme, plíce odvádějí vdechnutý kyslík do krevních cév – kapilár. Odtud okysličená krev putuje do srdce, které ji pumpuje dále do těla. Pokud naše plíce mají nějaký problém, saturace kyslíku v krvi klesá. Když si tedy naměříte nižší hodnoty saturace, měl by to být pro vás signál, že něco není v pořádku. Všechny orgány totiž potřebují stálý přísun kyslíku, aby fungovaly správně. I proto je nezbytné nižší saturaci co nejdříve řešit. Jak velká je míra ohrožení a následků záleží na tom, do jaké míry saturace klesne.

Jaké hodnoty pulzní oxymetr ukazuje a co znamenají?

Srdce dospělého člověka za minutu vypumpuje přibližně 5000ml krve, přičemž do tkání se za stejnou dobu dostane zhruba 1000ml kyslíku. Pulsní oxymetry velmi rychle diagnostikují změnu v tomto rytmu a dokážou tak včasně varovat před problémy. Do povědomí veřejnosti se dostali zejména v souvislosti s onemocněním Covid-19. Tento virus však není jedinou příčinou, která může způsobovat pokles saturace.

Nižší saturace může poukazovat také na krevní sraženinu, zápal plic nebo problémy související se stresem a velkým psychickým nebo fyzickým zatížením člověka. Co všechno vám ukáže oxymetr?

Saturace kyslíkem

Hlavním úkolem pulzního oxymetru je měřit arteriální saturaci kyslíkem. Udává se v procentech. Číslo v podstatě vyjadřuje, kolik procent červených krvinek právě přepravuje kyslík. Normální hodnoty se liší od toho, jestli se jedná o zdravého člověka, nebo o člověka s jakýmkoli onemocněním ovlivňujícím okysličení krve. Naměřené hodnoty znamenají:

• 95 – 99%: normální hodnoty saturace kyslíku u zdravého člověka. U seniorů se normální hladina může hýbat spíše na spodních hodnotách.
• 90 – 94%: snížené až hraniční hodnoty saturace u zdravého člověka. Při těchto naměřených hodnotách je třeba zpozornět a kontrolovat se. S velikou pravděpodobností totiž jde o signál nějakého zdravotního problému. Měření je třeba častěji opakovat, případně kontaktovat svého praktického lékaře.
• <90%: je potřebné okamžité lékařské vyšetření, případně přivolání rychlé zdravotní služby.
• < 80%: kritický stav, který jasně poukazuje na selhávání dýchací soustavy.
• < 60%: desaturace, hypoxické křeče až ztráta vědomí.

Pokud pacient trpí onemocněním způsobujícím nedostatečné okysličení krve (například má astma, anémii, rakovinu plic, srdeční selhávání, obstrukční plicní nemoc či vrozenou srdeční vadu), normální hodnoty mohou být nižší než u zdravého člověka. Pohybovat se běžně mohou v hladině 90 - 94%. Pro přesnost je ovšem důležité znát normální hladinu okysličení, která může být u každého individuální.

Je to v podstatě podobné jako s hodnotami krevního tlaku – u každého pacienta je normální něco jiného, ale přece jsou hodnoty, které už mohou signalizovat problém. Měření by proto měla být prováděna každý den a je vhodné si je zapisovat. Snížená hladina kyslíku v krvi se nazývá hypoxémie. Označujeme jí většinou hodnoty pod 94 – 92%. Známe 2 typy hypoxémie:

• Akutní: projevuje se dušností, zrychleným dýcháním a tepem, vyšším krevním tlakem, zmateností a dezorientovaností či změnami barvy kůže. U člověka se vyskytne během krátkého časového období, například ve vysokohorském prostředí nebo při náhlé zdravotní komplikaci.
• Chronická: tzn. dlouhodobá hypoxémie, která trvá delší časové období. Někdy ji pacient ani neodhalí, protože náš organizmus si pokles kyslíku dokáže kompenzovat. Většinou vzniká v důsledku nějakého onemocnění, které má vliv na okysličení krve. Jejími příznaky a následky ale může být plicní hypertenze, pravostranné selhání srdce a podobně.

Tepová frekvence

Tepová frekvence znamená počet srdečních tepů za minutu. Na pulsním oxymetru je tato hodnota označena symbolem PRbpm. Udává se v jednotkách bpm, které ukazují počet úderů srdce za minutu. Normální hodnoty jsou:

• muži: průměrně 75 bpm – a tedy 75 úderů srdce za minutu,
• ženy: průměrně 82 bpm – a tedy 82 úderů srdce za minutu.

Průměrná tepová frekvence se také liší od člověka k člověku. Nižší mohou mít například sportovci, u kterých může klesat až na hodnotu 50 bpm. Naopak frekvence stoupá při stresu, nervozitě, fyzické námaze nebo při celkové zátěži organismu.

Perfuzní index

Perfuzní index, který na oxymetru najdete označený jako PI, udává podíl okysličené krve přicházející s každým novým srdečním tepem vůči celkovému množství krve, které se v daném momentě nachází v ruce. Většinou se tento index hýbe mezi hodnotami 1 – 20 a je z procent přenesen na celé číslo. Pokud vám oxymetr ukazuje například číslo 7, znamená to, že při každém pulzu přijde do prstu 7% nové okysličené krve vůči celkovému množství krve.

V jakých různých situacích se pulzní oxymetr používá?

• Kontroluje správnou činnost plic a schopnost srdce pumpovat kyslík dále do těla – vhodný pro preventivní sledování funkce plic prakticky u kohokoli, včetně dětí a seniorů.
• Slouží ke sledování zdraví při onemocněních, která ovlivňují okysličení krve – například při astmatu, rakovině plic, anémii, vrozených srdečních vadách, zánětech plic, infarktu.
• Pomáhá sportovcům při tréninku – je určen ke sledování okysličení krve při vyšší zátěži.
• Je nápomocný při zjišťování, jak funguje nový lék, případně jestli je účinná doplňková kyslíková terapie a podobně.
• Slouží ke kontrole při aklimatizaci ve vysokohorském prostředí – čím vyšší je nadmořská výška, tím nižší je tlak vzduchu a s ním i méně kyslíku ve vzduchu, což nazýváme tzv. „řídký vzduch“. Ve vyšších nadmořských polohách se tak náš organismus nedokáže nadýchat kyslíku stejně jako v nížinách. Oxymetr může být výbornou pomůckou při aklimatizaci v takovém prostředí.

Oxymetr si tedy může pořídit opravdu každá domácnost. Speciálně však bude přínosný pro lidi s onemocněními ovlivňujícími okysličení krve, ale i pro seniory nebo sportovce. Využít se dá různými způsoby, ať už při kontrole zdravotního stavu a nasazených léčiv, zlepšování fyzického výkonu nebo aklimatizaci ve vysokohorském prostředí.

Jak používat oxymetr?

Jen správné používání oximetru vám zajistí přesné měření. Na závěr proto mějte na paměti zásady při měření:

1. Oxymetr si nasaďte na prst na ruce. Ruka by měla být pevně položená nebo podepřená, prst nesmí být ve vzduchu.

2. Pulsní oxymetr by se měl vždy nasazovat na čistý prst s nenalakovanými nehty. Měření totiž probíhá na základě principu absorpce světla, přičemž lak, špína nebo skvrny na nehtech mohou způsobit chybná měření.

3. Při měření je vhodné sedět.

4. Prst, na který si oxymetr nasazujete, by měl být prokrven. Pokud ho máte příliš studený, zkuste si ho zahřát například třením o dlaň.

5. Měření většinou probíhá pár vteřin. Chvilku proto seďte v klidu a vyčkejte, až se hodnoty ustálí.