Měření tlaku je jednou ze základních procedur každé preventivní prohlídky u lékaře. Pomáhá nám totiž odhalit takzvaného „tichého zabijáka“, čili vysoký krevní tlak. Ten se zpočátku projevuje asymptomaticky, avšak postupem času může zapříčinit závažné zdravotní potíže a onemocnění. Mezi nejčastější potíže patří srdečně-cévní onemocnění, mozková příhoda nebo infarkt.
V ordinaci vám tlak změří zkušená zdravotní sestra nebo lékař. Jak však postupovat, když si jej potřebujete změřit doma? Přečtěte si, na které ruce se měří tlak, v jaké poloze je měření nejpřesnější a jaký tlakoměr je pro vás ten nejlepší.
Ještě před tím, než si podrobněji popíšeme správné postupy při měření krevního tlaku, měli bychom si říci něco víc o samotných tlakoměrech a krevním tlaku. Tlakoměry jsou přístroje určené k měření krevního tlaku. Krevní tlak představuje sílu vyvolanou stahy srdečních komor, kterou krev působí na stěny cév. Určitý tlak je totiž potřebný k tomu, aby srdce rozvedlo krev do všech potřebných orgánů a částí těla.
Normální hodnoty krevního tlaku jsou: systolický tlak do 120 a diastolický tlak do 80. Krevní tlak se ale běžně během dne mění. Ráno a navečer je přirozeně vyšší, ale „zvednout“ vám ho může i fyzická aktivita, konzumace jídla, zvýšená emoční zátěž a podobně. Problém nastává tehdy, jsou-li hodnoty vašeho tlaku dlouhodobě nízké nebo vysoké – a právě to dokážete vysledovat jedině pomocí pravidelného měření tlaku.
Nízký tlak: pod 90/60
Normální tlak: kolem 120/80
Vysoký tlak: nad 140/90
Jedním z nejběžnějších zdravotních obtíží je takzvaná hypertenze, tedy vysoký krevní tlak. Pravidelné měření tlaku je tak zapotřebí u lidí s dlouhodobě zvýšenými hodnotami krevního tlaku a také u těch, kteří na něj mají predispozici. Častější měření tlaku se také doporučuje u budoucích maminek. Jejich tělo totiž prochází mnoha změnami a mezi ně velmi často patří také zvýšení krevního tlaku.
Pravidelné měření krevního tlaku vám také může pomoci odhalit jiná onemocnění, jako jsou například onemocnění ledvin, arterioskleróza nebo dokonce cukrovka. Pokud se tyto obtíže podaří podchytit ještě v začátcích, je vyšší šance, že bude léčba probíhat bez dalších komplikací. Pokud se léčíte na onemocnění srdečně-cévní, pravidelné měření tlaku vám (i vašemu lékaři) pomůže také sledovat účinnost nastavené léčby. Existuje několik typů léků i léčebných metod, no ne každá musí být vhodná pro každého pacienta.
V neposlední řadě je měření tlaku důležitou součástí i při změně životního stylu, především tehdy, když začínáte se zdravější životosprávou a začleňujete do vašich dnů více sportu a cvičení. Měření tlaku vám pomůže odsledovat, zda tato změna ovlivňuje pozitivně zlepšení vašeho zdravotního stavu.
Kromě toho, že existují tlakoměry na zápěstí a na rameno, rozlišujeme ještě 2 základní druhy tlakoměrů:
Mechanické tlakoměry se častěji používají v nemocnicích, ale můžete po nich sáhnout i doma. Vyžadují však určitou dávku dovednosti a zkušeností. Manžeta se totiž nafukuje ručně pomocí pumpičky a hodnota krevního tlaku se odečte ze stupnice na hodinkách.
Digitální tlakoměry jsou dnes již běžně dostupné. Díky moderním technologiím umožňují velmi přesná měření krevního tlaku i v pohodlí domova. V podstatě vám stačí se pohodlně usadit, připnout si manžetu, zapnout tlakoměr a přístroj udělá zbytek za vás. Nezapomeňte však, že i měření tlaku má určité zásady, které je třeba dodržovat.
Slyšeli jste o takzvaném syndromu bílého pláště?
Jedním z důvodů, proč se doporučuje provádět pravidelná měření v pohodlí domova, je to, že u některých lidí ukazují měření u lékaře vyšší hodnoty. A to i přesto, že obvykle mívají tlak v pořádku. Může to být způsobeno stresem, případně strachem při návštěvě lékaře. Pokud si tedy jednou nebo dvakrát týdně změříte tlak a jeho hodnotu si zapíšete, můžete při preventivní prohlídce tyto údaje ukázat lékaři.
Přesnost měření tlaku ovlivňuje i to, kde se nacházíte, jestli stojíte, sedíte nebo ležíte, ale i to, co máte oblečené. Jak tedy dosáhnout co nejpřesnějších hodnot při měření tlaku?
Pokud nemáte zkušenosti s mechanickým tlakoměrem, sáhněte raději po digitálním tlakoměru. Důležitá je také velikost manžety – nesmí být příliš těsná ani příliš volná. Vhodnou velikost si vyberte na základě obvodu ruky.
Tlak si neměřte těsně po jídle, fyzické aktivitě a ani po kávě nebo cigaretě. V těchto případech byste měli počkat vždy alespoň půl hodiny. Když si stanovíte čas měření, snažte se jej dodržovat. Doporučuje se například měřit krevní tlak ráno po probuzení a večer před spaním, když je tlak nejvyšší. V případě, že vám však lékař naordinuje měření častěji nebo v jiných intervalech, snažte se vždy dodržet stejný čas a dohlédněte na ideální podmínky pro měření.
Pravděpodobně jste si všimli, že většina lidí si měří tlak na levé ruce. U lékaře se však můžete setkat s tím, že vám tlak změří na obou ramenech. Na každé ruce totiž můžete mít jiný tlak – odchylka by ale neměla být velká. Pokud tomu tak je, může to indikovat zdravotní problém s oběhovou soustavou. Chcete-li zjistit, na které ruce si máte měřit tlak, změřte si jej nejprve na jedné a poté na druhé. Pravidelná měření pak provádějte na té ruce, kde jste naměřili vyšší hodnoty – je důležité, aby to byla vždy stejná ruka.
Moderní tlakoměry sice dokáží ve většině případů odměřit tlak i přes tenkou látku, například halenku nebo košili, je ale lepší odstranit z paže hrubší látky a materiály. Případně, pokud víte, že si budete měřit tlak, oblečte si triko s krátkým rukávem nebo tílko. Trička, svetry a jiné oděvy s dlouhým rukávem nejsou vhodné – při vyhrnutí rukávu můžete tlačit na paži a ovlivnit tak krevní průtok a výsledek měření.
Při měření krevního tlaku byste měli být v klidném a tichém prostředí. Usaďte se a uvolněte se. Seďte tak, abyste neměli překřížené nohy. Ruku volně položte na stůl dlaní nahoru.
Manžeta tlakoměru na rameno se umísťuje vždy zhruba 2 cm nad loket, čili v úrovni srdce. Hadička na manžetě musí směřovat ke kloubní jamce lokte. Manžeta nesmí být volná, ale ani příliš utažená – do prostoru mezi paži a manžetu byste měli umět strčit maximálně jeden prst.
Je důležité, abyste během měření tlaku seděli klidně a nehýbali se. Neměli byste také jíst a ani pít. U digitálních tlakoměrů se manžeta po ukončení měření sama sfoukne. Nezapomeňte si zaznamenat naměřenou hodnotu do tabulky nebo sešitu i s datem a časem měření.
Měření tlaku bez tlakoměru není možné. Dokážete si například změřit tep – tedy to, kolikrát vám srdce udeří během jedné minuty. Tlak ale lze změřit jedině pomocí k tomu určeného přístroje.
Při ischemickém onemocnění dolních končetin se vyskytuje snížený tlak v noze. K odhalení tohoto onemocnění se používá tzv. ABI-index. Jedná se o poměr mezi krevním tlakem naměřeným na kotníku a na horní končetině. Měření tlaku na noze probíhá vleže, přičemž tlak se měří na kotníku.
Pokud doma ještě nemáte tlakoměr, určitě nic nezkazíte tím, že si jeden pořídíte. Ať už máte doma seniora, chronicky nemocného člověka, těhotnou ženu nebo jen chcete mít jistotu, že jste v pořádku, tlakoměr vám rozhodně poslouží při prevenci kardiovaskulárních onemocnění i sledování zdravotního stavu.
Vytvořila digitální agentura Ametica.